Diskuse okolo zákazů návštěv ve zdravotnických zařízeních je rozsáhlá a ukazuje na důležitost rozlišování mezi návštěvami a osobami s právem na přítomnost. Tento článek objasňuje, kdo je považován za návštěvu a na koho se vztahují výjimky, jak jsou zákazy návštěv legálně upraveny a co můžete dělat, pokud se setkáte s porušováním svých práv ve zdravotnických zařízeních.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Zákazy návštěv po celé ČR – jak to vlastně je:
Samozřejmě platí pro nemocnice, ordinace, lůžková oddělení, centra následné péče, ústavy, lázně, dětské domovy, a to i na soukromé.
Zákon počítá se 3 kategoriemi osob, které nejsou návštěva:
- Zákonní zástupci nezletilých (plus osoby určené zákonným zástupcem, pěstoun nebo jiná osoba, která má dítě v péči, opatrovník v případě osob omezených ve svéprávnosti; pozn.: hovořím-li o zákonném zástupci v souvislosti se zákazem návštěv, mám vždy na mysli všechny tyto osoby) opatrovník má tedy stejná práva, jako rodič.
- Osoby blízké (manžel, sourozenec, babička, druh, družka)
- Kategorie úřední záležitosti (advokát, úředník, notář, oddávající, kněz, zmocněnec, policie) - ti také nejsou návštěva.
Kdo je návštěva
Soused, kamarád, vzdálené příbuzenstvo, kolegyně, klient, fotograf, novináři, youtuber.
Úmysl zákonodárce oddělit tyto skupiny je zřejmý i z toho, že problematiku zákonných zástupců a osob blízkých upravuje zákon 372/2011 Sb. § 28 odst. 3 v písm. E a problematiku samotných návštěv o 4 odstavce níže, v písm. I. I podmínky pro přítomnost zákonných zástupců a osob blízkých a pro přijímání návštěv jsou různé. Termín „návštěva“ používá zákonodárce výhradně pro osoby pod písmenem I a odlišuje je od zákonných zástupců a osob blízkých. Jestliže zákon zná termín „návštěva“ a jiné předpisy, jako jsou usnesení vlády o přijetí krizového opatření nebo mimořádná opatření ministerstva jej také používají, není důvod, aby byl tento termín vykládán jinak, než jak jej chápe zákon o zdravotních službách.
Kdo může vydat zákaz návštěv
Dle právních analýz je to pouze krajská hygienická stanice (dále jen KHS) nebo vláda mimořádným opatřením prostřednictvím ministerstva zdravotnictví s číslem jednacím.
Proč?
Protože jediný paragraf a zákon, který toto upravuje, je § 15 zákona o ochraně veřejného zdraví. 258/200 Sb.
Podle § 15 zákona o ochraně veřejného zdraví je poskytovatel zdravotních služeb povinen činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí.
Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení v příslušné inkubační době.
To v překladu znamená, že ředitel musí vydat opatření, aby se nešířila infekční nemoc po nemocnici mezi pacienty v případě, že některý z hospitalizovaných pacientů je infekční. A zároveň aby se nešířila nemoc mimo budovu nemocnice. Vůbec nic se nicméně neříká o zákazu návštěv zvenku směrem do nemocnice. Tento paragraf takovou kompetenci řediteli prostě neukládá!
Ovšem zcela alibisticky KHS a krajské úřady sdělují, že ano, že ředitel může zakázat návštěvy zvenku. KHS vydá pouze doporučení a na základě tohoto může ředitel vydat zákaz návštěv. Jenže to žádný zákon neříká. Je to tedy tak, že zákaz vydaný ředitelem není dle zákona platný zákaz. Jen se to jmenuje doporučení a je převlečeno do hábitu zákazu.
Právní rozbor k tématu zákaz návštěv od JUDr. Barbora Steinlauf, advokátka
Samozřejmě platí na nemocnice, ordinace, lůžková oddělení, centra následné péče, ústavy, lázně, dětské domovy, a to i na soukromé.
Právní úprava:
- zák. č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách
- zák. č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví
Ostatní prameny:
- nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. května 2023, Sp. zn. III. ÚS 3319/22
Otázky a odpovědi k tématu:
A) Může poskytovatel zdravotních služeb vydat plošný zákaz návštěv či je výrazně omezit samostatně, popř. na doporučení krajské hygienické stanice?
Právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení je jedním ze základních práv pacienta. Dle § 28 odst. 3 písm. I) zákona 372/2011 Sb. o zdravotních službách má pacient právo přijímat návštěvy s ohledem na svůj zdravotní stav, v souladu s vnitřním řádem zdravotnického zařízení a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů. Další možná omezení tohoto práva ze strany zdravotnického zařízení musí vždy vyplývat ze zákonného zmocnění.
Právu pacienta přijímat návštěvy pak odpovídá povinnost poskytovatele zdravotních služeb dle § 45 odst. 1 zákona 372/2011 Sb. o zdravotních službách vytvořit vhodné podmínky a opatření k tomu, aby byl výkon tohoto práva zajištěn. S tím se pojí i pravidlo, že vnitřní řád zdravotnického zařízení jakožto interní předpis nesmí zasahovat do práv pacientů nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů § 46/372.
Z takto nastavené právní úpravy tedy vyvstává otázka, zda mohou poskytovatelé zdravotních služeb vlastním nařízením omezit či úplně zakázat návštěvy pacientů v době chřipkové epidemie. Ve stručnosti, zákaz či omezení návštěv pacientů z nařízení poskytovatele je vždy problematické, neboť k takovému nařízení nemají poskytovatelé zdravotních služeb zákonné zmocnění.
Podmínky pro omezení či zákaz návštěv ve zdravotnickém zařízení k předcházení šíření infekčních nemocí upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. V souladu s § 69 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 80 odst. 1 písm. g) a § 82 odst. 2 písm. m) zákona mohou při nebezpečí či vzniku epidemie vydávat mimořádná opatření k zákazu či omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Je zřejmé, že zákonná úprava svěřuje pravomoc omezování návštěv během epidemie krajským hygienickým stanicím, resp. ministerstvu zdravotnictví, a to formou mimořádných opatření, nikoliv samotným poskytovatelům zdravotních služeb.
Omezit či zakázat návštěvy nemohou poskytovatelé zdravotních služeb ani s odkazem na § 15 zákona o veřejném zdraví. Ustanovení § 15 zákona sice zmocňuje poskytovatele činit hygienická a epidemiologická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí. Tato pravomoc je ale omezena na nemoci, které mají svůj původ ve zdravotní péči poskytované uvnitř zdravotnického zařízení (např. bakteriální nozokomiální nemoci). Naopak se tato pravomoc nevztahuje na předcházení zavlečení nemocí zvenčí, která je svěřena krajským hygienickým stanicím, resp. ministerstvu zdravotnictví.
Dle zákonné úpravy proto poskytovatel nemá pravomoc samostatně a plošně omezit či zakázat návštěvy ve zdravotnickém zařízení, neboť k tomu jednak není zmocněn zákonem a jednak tím nad míru zasahuje do zákonného práva pacienta.
Objevuje se také otázka, zda může poskytovatel návštěvy omezit či zakázat na základě doporučení krajské hygienické stanice. Ani v tomto případě není splněna podmínka zákonného zmocnění. Byť poskytovatelé zdravotních služeb s krajskou hygienickou stanicí při vyhodnocování epidemiologických rizik spolupracují, konečné stanovení zákazu či omezení návštěv pacientů je svěřeno právě krajským hygienickým stanicím, které tak činí ve formě mimořádného opatření.
B) Jaký režim “zákaz návštěv” se uplatňuje specificky u dětí, rodících žen a umírajících pacientů?
Od běžných návštěv je pak nutné odlišovat jednak jiné zákonné režimy přítomnosti blízkých osob u pacienta a jednak návštěvy pacientů, kteří se nacházejí ve zvlášť zranitelné či zásadní životní situaci. Mezi takové pacienty řadíme také děti, rodící ženy a umírající pacienty. U těchto pacientů může být omezení práva na návštěvy a přítomnost blízkých osob ještě závažnějším zásahem do jejich soukromí, rodinného života a důstojnosti.
Předně je tedy třeba rozlišit mezi právem pacienta přijímat návštěvy dle § 28 odst. 3 písm. I) zákona o zdravotních službách a právy na:
- nepřetržitou přítomnost zákonných zástupců či jiných osob u nezletilého pacienta dle § 28 odst. 3 písm. E) bod 1.,
- nepřetržitou přítomnost opatrovníka u pacienta s omezenou svéprávností § 28 odst. 3 písm. E) bod 2.,
- přítomnost osoby blízké určené pacientem dle § 28 odst. 3 písm. E) bod 3.
Právo pacienta na přítomnost blízké osoby, resp. právo dětského pacienta na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, příp. dalších osob je tak třeba chápat samostatně a rozlišovat jej od práva pacienta přijímat návštěvy. Jestliže je zde zmocnění krajské hygienické stanice, resp. ministerstva zdravotnictví omezovat v rámci epidemiologických opatření návštěvy pacientů ve zdravotnickém zařízení, práva na nepřetržitou přítomnost osoby u nezletilého pacienta a právo na přítomnost osoby blízké takto omezit nelze.
Ve vztahu k dětským pacientům se tedy vždy uplatní zákonná úprava dle § 28 odst. 3 písm. e) bod 1. zákona o zdravotních službách, a sice že dětský pacient má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popř. jiné osoby blízké, s tím, že realizace tohoto práva má být v souladu s vnitřním řádem a nemá narušit poskytování zdravotních služeb. Z toho bez dalšího také vyplývá, že zákonní zástupci či jiné určené osoby nejsou omezeni návštěvními hodinami. V souladu se systematickým výkladem zákona o zdravotních službách je také nutné zdůraznit, že dětský pacient má právo na nepřetržitou přítomnost matky i otce, a nikoliv pouze jednoho z rodičů, neboť zákon o zdravotních službách ve vztahu k zákonným zástupcům dětského pacienta systematicky hovoří o obou rodičích. Stejně tak je třeba umožnit nepřetržitou přítomnost u dítěte jiné určené osobě, pokud zákonní zástupci u dítěte být nemohou.
Ve vztahu k rodícím ženám je třeba zdůraznit, že otec nebo jiné osoby u porodu nejsou běžnou návštěvou, tj. nejedná se o právo na přijímání návštěv, ale právo na přítomnost osoby blízké podle § 28 odst. 3 písm. e) bod 3. zákona o zdravotních službách. Za rodící ženy se v této otázce postavil i ústavní soud ve svém nálezu sp. Zn. III. ÚS 3319/22, ve kterém označil právo na přítomnost otce u porodu za nedílnou součást práva na rodinný život, které nemůže být omezeno zákazem z důvodu probíhající epidemie. Při extenzivním výkladu práva rodících žen na přítomnost osoby blízké je také současně třeba umožnit rodící ženě přítomnost duly nebo porodní asistentky.
Umírající pacienti jsou pak zvlášť zranitelnou skupinou pacientů, neboť neumožnění návštěvy a přítomnosti osob blízkých je nezvratným zásahem do jejich práv na soukromí a rodinný život a do jejich důstojnosti. Specifické postavení umírajících osob je třeba chápat optikou charty práv umírajících Rady Evropy, která zaručuje právo pacienta na přítomnost blízkých až do posledních chvil. Plošné omezení či zákaz přítomnosti blízkých osob a návštěv u umírajících pacientů v době epidemie chřipky je proto vždy třeba vnímat jako disproporční zásah do lidských práv.
Je třeba zmínit, že tato diskuze probíhala již během pandemie COVID-19, kdy i v této době platila výjimka ze zákazu návštěv pro pacienty v terminálním stádiu či pacienty hospiců. Jestliže jsme ve vztahu k dětským pacientům, rodícím ženám a umírajícím pacientům zdůrazňovali především jejich právo na přítomnost osoby blízkých v režimu § 28 odst. 3 písm. E) bod 1. – 3. zákona o zdravotních službách, pak je nutné jejich specifické postavení vnímat rovněž ve vztahu k návštěvám dle § 28 odst. 3 písm. I) zákona. I přes platné zákazy návštěv je třeba u těchto pacientů s ohledem na proporcionalitu činit výjimky a vážit, zda postačí i méně invazivní opatření, jako např. používání ochranných pomůcek.
Co proti tomu dělat?
Protože personál má nakázáno, že je to zákaz, tak jej vymáhá po lidech zvenku.
- Vše si nahrávejte.
- Choďte do zdravotnického zařízení zdraví.
- Měli byste mít ochranu úst.
- Nenechte se odradit a vyhodit.
- Pokud vás dovnitř nechtějí pustit a vy jste zdraví a svolní k respirátoru, pak se vpuštění domáhejte! Prostě zvonit tak dlouho, až přijdou. Pokud pacient může chodit, ať vám jde otevřít.
- Pokud začnou být zlí, celé to nahrajte a podejte oficiální stížnost včetně dvou právních analýz.
- Doporučuji plnou moc, protože již pro ně nebudete návštěva, ale zmocněnec, který má své úkoly.
- Zkrátit pobyt pacienta na minimum, popřípadě nadstandard.
- Osobní odpovědnost – chodím zdravý, popřípadě si vezmu respirátor, umyji si ruce...
Jak vypadaly výjimky za covidu?
Více se o mimořádných opatření z roku 2020: Mimořádné opatření - zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních s výjimkami
Neumožnění návštěvy příbuznému je tedy s výše platným přestupkem:
Zákon o zdravotních službách - § 28Více v článku: Zákaz návštěv není zeď
Analýza z uzavřené FB skupiny (pro zobrazení jednotlivých příběhů je potřeba se přidat do skupiny): Podpoříte mne v osvětě?(Práva v nemocnici a AKTIVNÍ řešení stížností) Poradenská skupina
Právní analýza 1Právní analýza 2
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.