Problematika očkování seniorů v zařízeních sociální péče v České republice je důležité téma. Tento článek vysvětluje, jaké očkování vyžaduje vyhláška a poskytuje přehled právních možností, jak senioři či jejich opatrovníci mohou očkování odmítnout. Rovněž se zabývá důsledky, které mohou následovat po odmítnutí očkování a nabízí praktické rady pro lepší orientaci v této oblasti.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Téma očkování seniorů umístěných do zařízení sociální péče se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., nikoliv zákonem. Vyhláška vyžaduje očkování na pneumokoky a hepatitidu B při nástupu do zařízení, ledaže by byly doložené protilátky, prodělání onemocnění, či kontraindikace k očkování.
Očkování může být odmítnuto buď samotným seniorem, nebo jeho opatrovníkem. Stejně jako v případě mateřských škol však může toto odmítnutí sloužit jako důvod pro neprodloužení smlouvy se zařízením, což je značný tlak na rozhodnutí. Pravidla se mohou lišit a záleží na konkrétním zařízení.
Očkování na chřipku či COVID-19 není ve vyhlášce uvedeno a není tedy povinné.
Očkování proti tetanu se jeví jako zbytečné, protože riziko nákazy tetanem v domově pro seniory nebo v léčebně dlouhodobě nemocných je minimální. Tetanus se množí pouze v hlubokých ranách v prostředí bez kyslíku a toto očkování není vyžadováno vyhláškou.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.