Tetan, bakteriální onemocnění způsobené Clostridium tetani. Probereme zde jeho příznaky, prevenci, léčbu a problematiku očkování. V článku klademe důraz na informaci o tom, že očkování není akutní pomocí a vysvětlujeme práva zákonných zástupců v souvislosti s odmítnutím očkování po poranění.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Základní informace pro prevenci strachu
Bakterie Clostridium tetani se přirozeně vyskytuje v trávicím traktu lidí a zvířat, jako jsou dobytek a koně. Do těla se dostává hlavně při kontaktu s otevřenými ranami nebo popáleninami a nemá nic společného s rezem. Tetanus je onemocnění způsobené toxinem této bakterie. Clostridium tetani produkuje endospory, které jsou téměř metabolicky neaktivní a velice odolné, zejména vůči teplu a záření. Za určitých podmínek, jako je zvýšená teplota, nízké pH a přítomnost vody, se endospory mění na aktivní bakterie produkující exotoxin, který je škodlivý.
Pokud je povrchové zranění ošetřeno kysličníkem, pravděpodobnost množení toxinu v ráně je v biologické podstatě vyloučena.
Příznaky onemocnění:
Pocit ztuhlosti a namožení svalů, neklid, nespavost, nadměrné pocení, bolest v ráně, ztuhnutí šíjových svalů a křeče (opistotonus – vlivem křečí zádových svalů tělo napíná do oblouku). Bývají postiženy obličejové svaly, žvýkací svaly s omezením otevírání úst a křeče v čelistních svalech – trismus. Inkubační doba tetanu se pohybuje mezi 3 a 21 dny s průměrným výskytem klinických příznaků do 8 dnů. Obecně platí, že čím dál je místo zranění od centrálního nervového systému, tím delší je inkubační doba. Pro diagnostiku tetanu neexistují krevní testy. Diagnóza je stanovena na základě projevů tetanových symptomů.
Těžké případy vyžadují přijetí na jednotku intenzivní péče a různé lékařské zásahy:
- Lidský tetanový imunoglobulin aplikovaný intratekálně zlepšuje klinické projevy.
- Tracheostomie a umělá plicní ventilace po 3 až 4 týdny.
- Hořčík podaný nitrožilní infuzí zabraňuje svalovým křečím.
- Diazepam kontinuálně podávaný intravenózně.
- Barbituráty a další léky na zvládnutí vegetativní soustavy, která může být obtížně kontrolovatelná (střídání vysokého a nízkého krevního tlaku, vysoké horečky/hypotermie).
Pacienti, kteří se uzdraví z tetanu přirozeným způsobem, obvykle nezískají proti infekci imunitu. Tetanus nevyvolá imunitní reakci ani v případě smrtelné dávky jedu tetanospasminu. Prevence se proto provádí očkováním přímo tetanovým toxoidem, kde se jako adjuvans běžně používá hydroxid hlinitý. Tetanový toxin se nevytváří, pokud rána hodně krvácí, je vyplavována v přítomnosti kyslíku, protože kyslík bakterii ničí dřív, než stihne produkovat toxin. Proto je důležité ránu ošetřit co nejdříve kysličníkem/peroxidem vodíku, i když to štípe. Rána by měla mít co nejvíce přístupu ke kyslíku a měla by být odstraněna odumřelá tkáň. Pokud je rána velká, lze aplikovat lidský tetanový imunoglobulin, který neutralizuje tetanový toxin díky svým specifickým protilátkám. Více o tomto léku lze nalézt v příbalovém letáku. Přípravek obsahuje plazmu získávanou od zdravých dárců, která je testována a musí být negativní na HBsAg a protilátky anti-HIV-1, anti-HIV-2 a anti-HCV. Měřitelné hladiny protilátek jsou dosaženy přibližně za 20 minut po intramuskulární aplikaci protitetanového imunoglobulinu.
U dospělých se doporučuje aplikace vysoké dávky vitaminu C intravenózně a podání antibiotik. Léčba metronidazolem snižuje počet bakterií, nemá však vliv na přítomný bakteriální toxin. Klíčová je pasivní imunizace tetanovým imunoglobulinem. Šance na onemocnění tetanem jsou statisticky malé, i u neočkovaných. Můžete se dotázat ÚZIS ohledně statistik takto:
1. Kolik případů nákazy tetanem bylo v ČR v období 2000–2024 u dětí od 0 do 18 let?
2. Kolik těchto případů končilo úmrtím?
3. Kolik z těchto případů bylo u očkovaných?
3. Kolik z těchto případů bylo u neočkovaných?
5. Kolik případů nákazy bylo v ČR v období 2000–2024 u zletilých osob?
6. Kolik těchto případů končilo úmrtím?
V roce 2022 byly hlášeny dva případy onemocnění tetanem u osob ve věkové skupině 75–80 let, z toho jedno úmrtí. V roce 2019 bylo hlášeno onemocnění u neočkovaného dítěte z malé korodované baterie v nose, ale bez úmrtí.
Očkování jako prevence a právní aspekty
Očkování proti tetanu není akutním opatřením po zranění. Pokud lékař navrhuje očkování jako odpověď na poranění, je to nesmysl, protože trvá několik týdnů, než tělo po vakcinaci vytvoří protilátky. Informované rozhodnutí o neočkování není zanedbání péče a je právem zákonného zástupce. Toto nezajímá OSPOD, pokud je komunikace s lékařem zajištěna a důvody neočkování jsou jasně uvedeny. V případě, že lékař hlásí odmítnutí očkování jako zanedbání na OSPOD, je to zásah do práv rodičů, kteří mohou podat žalobu. Nemusíte se toho bát, naopak může rodina využít této příležitosti k navázání dobrých vztahů s pracovníky OSPODu.
Lékař nemůže očkovat dítě bez souhlasu zákonného zástupce. Pokud lékař přes OSPOD předá soudu návrh na předběžné opatření, že dítě je akutně ohroženo a potřebuje hospitalizaci, může soud nařídit podání imunoglobulinu a antibiotik s náhradou souhlasu rodiče soudním souhlasem. Co soud nemůže a nesmí dělat, je nařízení očkování, protože očkování jako lék po zranění neexistuje, je to čistě prevence. Lékaři to však stále hojně doporučují.
V České republice se vyskytl případ, kdy soud rozhodl o vynucení očkování proti vůli rodičů. Více o tomto případu je popsáno v: Soud rozhodl o vynucení očkování dívky proti vůli jejích rodičů.
Více informací naleznete v dalším článku: TETANUS LEVIOSA!” – Co (ne)víme o tetanu
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.